Ožralá kobyla

Tomáško Vojta Kiďák

1:Můj kG#ůň je vlastně kD#obyla, co nC#a hřbetě mě nG#osila,
když jsem byl ještě malý dítě hrD#avý,
teď kG#e stáří je prD#aštěná, a kdC#yž chci skočit dG#o sedla,
kope, kouše, prD#ostě nemá mrG#avy.
R1:Když řeknu "čD#ehý", jde klidně "hG#ot",
když jí dám vB7ostruhy, zastaví krD#ok,
G#echno dělá nD#avopak, teď dC#ostala chuť nG#a koňak
a na pravej nD#ámořnickej grG#og.
2:Cik-cak chodí vod mládí, sem-tam kousne do trávy,
jen vočíčkama přivožrale mžourá,
rum už z dálky zavětří, a já tuším neštěstí,
že se dneska večer zase zbourá.
3:Má kobyla je praštěná, kus světa se mnou sjezdila
a v každým městě po hospodě pátrá,
jak jí mám být příkladem, když mě vidí den co den,
že mi měkne mozek, tvrdnou játra.
R2:Řeknu "čD#ehý", jde klidně "hG#ot",
dám jí vB7ostruhy, zastaví krD#ok,
G#echno dělá nD#avopak, teď dC#ostala chuť nG#a koňak
a na pravej nD#ámořnickej grG#og.
3:Až nás Pánbůh zavolá, tak moje stará kobyla
mě u nebeský brány jistě shodí,
svůj vratkej krok zamíří tam k nebeskýmu šenkýři
a vodtamtud nás nikdo nevyhodí.
R1:+ /: G#a na pravej nD#ámořnickej grG#og ... :/
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:34:57.918+00:00
Výsledky hledání: